Obecní knihovna Lovčice

Návštěv :
Celkem :	144
Týden :	14
Dnes :	0

Kniha je moje kamarádka. Když obecní úřad otevřel knihovnu za což mu moc děkuji, začala jsem si půjčovat knihy. Po čase so knihovny nastoupila hezká, mladá a příjemná Nikol. Knihovna se začala měnit. Knihy srovnala a uspořádala, když dostane peníze knihy kupuje, vyměňuje s jinou knihovnou. Takže můžeme číst kdo co má rád. Přibyli i nový čtenáři. Když se dal knihovně nový kabát, ještě zkrásněla. A nejvíce mě mile překvapilo, když se tam setkávám s dětskými čtenáři. Ještě vede kroužek důchodkyň ,, posilovna mozku,, a ,, vyrábění,,. Moc se mi to líbí. Nikol, jen tak dál.

„Knihovna a já“ – kde začala moje osobní magie.
Když jsem byla dítě, knihovna mi připadala jako obrovský tajemný labyrint. Vysoké dubové regály sahaly až ke stropu a knihy v nich stály tak těsně vedle sebe, jako by ukrývaly nějaké velké tajemství. Dodnes si pamatuji ten zvláštní okamžik, kdy jsem poprvé vstoupila dovnitř. Přivítala mě vůně, kterou nejde s ničím zaměnit – vůně starých stránek, inkoustu, času, moudrosti a tichého dobrodružství.
Ze začátku jsem do knihovny chodila jen kvůli škole. Jednoho dne jsem ale při hledání obyčejné čítanky zahlédla na spodní polici starou, trochu ošoupanou knihu. Neměla krásnou obálku ani zlaté písmo, ale její název sliboval cestu do dalekých světů. Vzala jsem si ji domů a tu noc jsem nemohla usnout, dokud jsem nepřečetla poslední stránku.
Od té chvíle se knihovna stala mým tichým útočištěm. Místem, kde jsem mohla být sama se svými myšlenkami, sny i pocity. Místem, kde se člověk nikdy necítí úplně sám.
Roky plynuly, dospěla jsem, změnily se moje zájmy, technologie i celý můj život. Přesto jsou chvíle, kdy se chci znovu vrátit právě tam. Tam, kde vládne ticho, klid a pomalejší rytmus života. Tam, kde na chvíli zmizí každodenní shon a člověk může jen být.
Knihovna mě naučila jednu důležitou věc: ať je život jakkoli složitý, vždy se někde najde kniha, jejíž autor už prožil něco podobného a zanechal mezi řádky odpověď, povzbuzení nebo naději právě pro nás.
Z celého srdce děkuji za to, že v naší vesnici máme svou knihovnu. V dnešní době internetu je nesmírně vzácné mít místo, kam si člověk může přijít nejen pro knihu, ale i pro milé slovo, radu nebo obyčejné lidské setkání. Děkujeme, že udržujete kulturu na vesnici, pořádáte krásné akce a vytváříte prostor, kde je člověku dobře. Naše knihovna není jen budova plná knih – je to srdce celé vesnice.
Přeji naší knihovně mnoho nových knih, spokojených čtenářů a ještě dlouhá léta plná života.
Velké poděkování patří také Nikole Loudové za její profesionalitu, laskavost, obětavost a za to, že dokáže vytvářet tak příjemnou a přátelskou atmosféru.❤️

Nikolko, chtěla bych poděkovat jak obecnímu úřadu, tak hlavně Tobě, že se mohu zúčastňovat Tvořilek a Posilovny mozku. Mohu se chlubit pěknými výrobky ať už malování kamenů, pískové ornamenty, vánoční ozdoby z vlny, vánočního anděla, tulipány v zahrádce, prostě fajn věci, které mám doma vystavené. Sama bych ten nápad neměla a ani bych si nevěděla rady. Děvčata ti píší jak se těší na další setkání, já ne a tak chci tímto se také vyjádřit. Moc se těším na každé další vytváření a také trénování paměti. Díky moc za vše co pro nás víceleté děláš a jak se nám věnuješ!

Naší lovčickou knihovnu mám moc ráda. Jejím prostřednictvím jsem přečetla mnoho krásných knížek od světových i našich autorů. Naše zlatá knihovnice vždy každého vítá s úsměvem a dokáže nám dobře poradit co by nás mohlo zajímat. Také její zásluhou máme k dispozici krásné a zajímavé knihy, které si můžeme půjčovat. V pěkném, prostředí a mnohdy si zde při setkáních probereme i jejich obsahy. Jsem opravdu za to ráda a přeji si, aby to tak bylo i nadále.

Navštěvuji knihovny i v jiných obcích, Lovčická knihovna díky knihovnici p. Loudové pro mě zazářila nejvíce. Ona umí nadchnout i nečtenáře, aby objevili v knihách kouzelné světy.